Nad krajským půlmaratonem poprvé bděli plzeňští dronaři s defibrilátory a zdravotnickými boxy

Nad hlavami 2300 běžkyň a běžců, které přilákal letošní Půlmaraton Plzeňského kraje, čas od času zakroužily drony. Zachycovaly atmosféru závodu, natáčely video, pořizovaly fotografie. Nejen ke sportovním akcím to už patří.

Dva další drony s úplně jiným nákladem ale zůstávaly na zemi. Patřily Správě informačních technologií města Plzně a namísto kamer nesly navijáky s defibrilátory nebo boxy se zdravotnickým materiálem. Piloti čekali jen na povel záchranářů, aby s drony vzlétli a náklad co nejrychleji dopravili tam, kde by ho bylo zrovna zapotřebí. Po řadě taktických cvičení pro ně závod znamenal první skutečné plánovaní nasazení, o němž se pro GetSmart rozhovořil ředitel úseku Drony SIT Josef Navrátil.

Je to více než rok, kdy jste představili projekt doručování zdravotnického materiálu drony a začali s jeho testováním. Co tomu předcházelo?

Téma transportních dronů jsme poprvé vytáhli v kooperaci s hasičským záchranným sborem, se kterým spolupracujeme od roku 2018, ačkoliv první součinnostní akce s Policií ČR se konaly už v roce 2016. Pro hasiče jsme začali vyhledávat skrytá ohniska požárů, monitorovat a dokumentovat oblasti, které potřebovali, a protože se technika postupem času vyvíjí a přináší jiné možnosti, chtěli jsme dělat něco modernějšího, zajímavějšího pro hasiče, ale třeba i pro policisty. Chtěli jsme inovovat a zefektivnit jejich zásahy. Zjistili jsme, že takovou pomocí by mohl být právě transport čehokoliv.

Takže jste začali zásobovat hasiče.

Naše první úkoly vypadaly tak, že jsme hasičskému záchrannému sboru na cvičeních typu „rozsáhlý lesní požár v problematickém terénu“ transportovali zdravotnický materiál, případně také lehátka na simulované zranění nebo takzvaný D-program. To je vlastně batoh, ve kterém je hasičské příslušenství – rozdělovač, hadice a proudnice – dělané do oblastí, kam se standardní technika nedostane. Jsou to ty nejtenčí hadice, nejtenčí proudnice, celé to váží více než 25 kilogramů. Místo aby hasič musel během zásahu pro D-program běžet nebo řešit komplikovaně dopravu v terénu, mohli jsme jim je doručit téměř kamkoliv.

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje byla v uvozovkách poslední složka záchranného systému, kterou jsme ještě neměli v portfoliu, a s ní jsme se začali bavit o transportování zdravotnického materiálu v rámci celého kraje. Je to opravdu velice náročný projekt, protože je pro něj třeba připravit legislativu, krizové scénáře… A je náročný i z toho důvodu, že technika, kterou aktuálně máme, není nejideálnější.

Byl letošní půlmaraton první velká nebo větší akce, při které jste drony nasadili?

Během předchozích let jsme zažili několik cvičení, ale žádnou ostrou akci. Tou první byl opravdu Půlmaraton Plzeňského kraje, na který jsme vyslali dva týmy. Jeden byl pod dálnicí směrem k Dobřanům a měl obsluhovat spodní část půlmaratonu, druhý tým byl takzvaný výjezdový se stanovištěm nedaleko Litic. Oba byly v případě potřeby připraveny vzlétnout a doručit defibrilátor nebo takzvaný zdravotnický box zdravotníkům rozmístěným po celé trase.

Neznamená to ale, že jsme si jen vybrali dvě místa a na nich čekali. Vše bylo třeba zkoordinovat. Museli jsme sledovat vzdušný provoz, například kdyby letěl vrtulník zdravotnické záchranné služby, a všechny dobrovolníky – studenty zdravotnických studií, kteří od nás měli materiál v případě potřeby převzít, jsme museli zacvičit. Poučit je například o tom, že jim potřebný materiál dopravíme, ale v takové situaci se vlastně stanou našima očima a nepostradatelnou součástí týmu, protože my na dron už neuvidíme.

Jaké stroje jste na půlmaratonu měli?

Měli jsme k dispozici dva transportní drony – jeden velký DJI FlyCart 30, který unese 30 až 40 kilogramů, ale využili jsme také menší DJI matrice 400, což je dron vlastně na cokoliv. Můžeme měnit zařízení, které nosí, od kamer přes světla po naviják. Díky tomu jsme s ním mohli transportovat cokoliv, co váží do tří a tři čtvrtě kilo. Je to velice dobře použitelný stroj na velké zásahy – během cvičení jsme totiž zjistili, že větší FlyCart 30 je na některé činnosti takzvaný overkill – unese zbytečně moc, ale vydrží méně. Menší stroj znamená menší nebezpečí, vydrží ve vzduchu déle a lze na něj připnout cokoliv.

A jak vypadaly týmy dronařů? Byli jste součástí těch záchranářských?

V úseku Drony SIT organizace Správa informačních technologií města Plzně je nás aktuálně deset. Dva týmy pro půlmaraton tvořili vždy dva lidé – pilot a operátor. Protože jsme nevyužívali drony s kamerami, stal se z operátora kamery takzvaný vizuální pozorovatel – to je osoba, která usnadňuje činnost pilotovi, sleduje okolí, komunikuje s integrovaným záchranným systémem, dobrovolníky a také s druhým týmem. Připravuje také drony k provozu. Pilot dron takzvaně zaarmuje- připraví ke startu, ale pokud by bylo potřeba vyměnit defibrilátor za box, je to práce operátora.

Součástí záchranářského týmu jsme přímo nebyli, veškeré vybavení máme totiž vlastní a například externí automatické defibrilátory jsou připravené tak, aby záchranná služba ve chvíli, kdy na místo události přijede, mohla elektrody jednoduše přepojit na její zařízení.

Zdravotnický box máte také vlastní, dokonce doslova.

Ano, to je box, který jsme si sami vyvinuli. Protože v našem týmu je vlastně každý člověk specialista ve vývoji, vymysleli jsme box tak, aby byl co nejjednodušší a nejefektivnější. Jsou v něm obvazové materiály, škrticí materiály, chladicí i zahřívací materiály, svítící chemické pásky, svítilny, nůžky, různé roušky… Věci určené k záchraně života, které by dokázal využít i laik. V boxu jsou uložené tak, že v horním patře najdete vše, co by se mělo použít jako první, a tak dále. Máme ještě jeden větší, který už je ale určený profesionálním záchranářům. Výhodou boxů je, že dispečeři zdravotnické služby vědí, co v nich je, a pokud by s boxem musel zachraňovat život laik, navedou jej.

Byli jste při půlmaratonu zapotřebí?

Můžeme věřit tomu, že jelikož se předem vědělo, že drony budou na půlmaraton připraveny, zafungoval placebo efekt a nebyli jsme zapotřebí. Jinými slovy věřím, že jsme byli zapotřebí ve smyslu, abychom byli připraveni, ale nebyli jsme přivoláni, žádnému běžci se naštěstí nic nestalo.

Chystáte se teď s drony nad nějakou další akci? Například na Slavnosti svobody?

Na Slavnostech svobody se budeme podílet jak pořizováním hezkých záběrů z nebe, tak zároveň v rámci bezpečnostních opatření. Ze strany záchranné služby naše služby zatím vyžádány nebyly, ale věřím tomu, že si záchranáři vše dostatečně zajistí ze země. Létat nad slavnostmi s  dronem, což je pořád jenom technologie, která létá ve výšce, je těžká a rychlá, by mohlo být zbytečně zvýšené riziko. Je to úplně jiná situace než v případě létání nad půlmaratonem v krajině mimo město.

Zdroj: www.getsmart.cz