Vědci ze ZČU a vývojáři ze Škoda Group testují autonomní tramvaj v depu

První plzeňské tramvaje mají od letoška ve výbavě systém, který ještě před dvěma lety testoval přímo na smyčce u Západočeské univerzity projekt s názvem Didymos. Právě v této lokalitě vybudovala Správa informačních technologií města Plzně takzvaný dopravní polygon – vybavila křižovatky chytrými senzory, kamerami a další technikou pro testování autonomní mobility a zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy.

Antikolizní technologie dokáže řidiče včas upozornit na překážku a v krajním případě sama zabrzdit. Už to, že se tento opatrný krok směrem k autonomii podařilo dostat z testování do reálného provozu, považují Lukáš Picek z Fakulty aplikovaných věd ZČU a Josef Volek ze Škoda Group za malé vítězství. Vývoj tím ale nekončí. V posledních měsících oba často míří do Finska, aby v tamním depu otestovali tramvaj a dispečink, díky kterému do něj vůz po směně umí zajet úplně sám.

„V depu je menší pohyb osob a tak je vlastně takovým mezikrůčkem k tomu, aby tramvaj mohla v budoucnu jezdit i někde v provozu. Je to takový lišácký krůček, jak si to zjednodušit, ale díky tomu můžeme reálně ty systémy testovat," vysvětlil Lukáš Picek z FAV ZČU.

V laboratoři i v kontrolovatelném terénu se mezitím rodí další plán. „Vzniká další projekt, jehož cílem je, že tramvaj si bude umět monitorovat svůj perimetr. Tedy na základě kamer pozná různé nebezpečné scénáře nebo scénáře, kde jsou ohrožení lidé, například že někdo je moc blízko tramvaje, je o ní opřený, nebo se, nedej bože, zachytí někde ve dveřích," dodal Josef Volek.

A proč se autonomní depo a autonomní tramvaj testují až ve Finsku? Důvodem není to, že by Plzeň neměla know-how, univerzitu nebo nové tramvaje. Odpověď na otázku se dozvíte v novém podcastu UniverZ, který spojuje vědu, zajímavosti a příběhy nejen z univerzitního prostředí. Najdete ho u nás v sekci Podcasty.